Dendritické buňky: Poslové špatných zpráv

Vědcům se podařilo proměnit nádorové buňky v ničitele rakoviny

Zdroj: 21stoleti.cz     26.11.2024 (09:00)     zajimavosti

Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém

Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň

Zdroj: 21stoleti.cz     03.09.2025 (15:00)     zajimavosti

Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí,

Netrapte se rozchodem ani morálkou. Špinavou práci za vás udělá firma

Zdroj: idnes.cz     28.11.2020 (00:00)     zajimavosti

Ať už chcete ukončit vztah, dát sbohem kancelářskému románku, vytvořit důkazy pro rozvod nebo zhatit něčí zásnuby, japonské agentury wakaresaseja pomohou. Ve společnosti, ze které vymizely společensky nenahraditelné služby dohazovaček a tet ze sousedství, se jejich agenti stali posly špatných zpráv. A posléze i jejich rafinovanými výrobci.

Obři s jedinou buňkou

Zdroj: 21stoleti.cz     14.11.2024 (14:00)     zajimavosti

Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová

Budeme se očkovat proti stárnutí?

Zdroj: 21stoleti.cz     11.12.2024 (14:00)     zajimavosti

Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení. Obvykle si s nimi poradí imunitní systém, ten ale s věkem ochabuje. S tím, jak člověk stárne, se tyto „zombie“

Syntetický metabolismus: Jde to i bez buňky

Zdroj: 21stoleti.cz     20.11.2024 (10:33)     zajimavosti

Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by

Injekce přímo do buňky: Scifi, nebo budoucnost?

Zdroj: 21stoleti.cz     12.07.2023 (10:00)     zajimavosti

Momentálně je to hlavně žhavé téma pro vědecký výzkum. A ten může být úspěšný, protože autorem patentu není člověk, ale příroda. Miniaturní hrot projede membránou, „stříkačka“ na něj napojená se smrští a vytlačí do buňky svůj obsah. To je začátek jejího konce, injekce obsahuje toxiny, které buňku usmrtí a spustí tak kaskádu v celém organismu.

Endokrinoložka Jana Ježková: Hormony – biochemická továrna lidského těla

Zdroj: 21stoleti.cz     18.12.2021 (07:00)     zajimavosti

Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr.

Buněčné lepidlo zhojí rány a obnoví nervy

Zdroj: 21stoleti.cz     27.12.2022 (14:00)     zajimavosti

Vědcům z Kalifornské univerzity v San Franciscu se povedl jedinečný počin. Vytvořili molekuly, které se chovají jako buněčné lepidlo a jsou schopné spojovat buňky v lidském těle. To by v budoucnu mohlo vést k tvorbě orgánů a tkání pro transplantace. Týmu výzkumníků se podařilo zkonstruovat sadu syntetických molekul, kterou lze manipulovat tak, aby přiměla buňky

Klíčem k obrovské paměťové kapacitě mozku mohou být astrocyty

Zdroj: 21stoleti.cz     19.08.2025 (15:00)     zajimavosti

Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek